Více než 10 000 německých vojáků bylo vysazeno u strategických cílů u Rotterdamu, Haagu a Dordrechtu na samém počátku invaze. Němečtí parašutisté zabrali důležitá letiště, železniční stanice, předměstí a jiné strategické body. K parašutistům se rychle blížili jejich vojáci z Wehrmachtu, kteří postupovali bez většího odporu za ustupující zastaralou nizozemskou armádou.
Čtvrtého dne invaze, 14. května 1940, dali Němci Nizozemcům ultimátum: „Veškerý nizozemský odpor musí přestat! Nebo Rotterdam srovná Luftwaffe se zemí.“[zdroj?!] Nizozemci kapitulovali, aby zabránili zbytečnému krveprolití. Německé bombardéry, určené k náletu na Rotterdam, již byly ve vzduchu a rozkaz o zrušení útoku se k nim nedostal. Během 90 minut bombardování Rotterdamu bylo zabito 884 jeho obyvatel[zdroj?!], přičemž Adolf Hitler o šest měsíců dříve prohlásil: „Nová Říše vždy usilovala o pokračování tradičního přátelství s Holandskem.“[zdroj?!] Nizozemská královská rodina a vláda uprchla do exilu v Anglii a 15. května Nizozemsko kapitulovalo. Na Zeelandu ale nizozemské jednotky s francouzskou podporou kladly odpor ještě několik dní: Schouwen-Duiveland a Walcheren padly 17. května, 18. kapituloval Noord-Beveland a 19. května byly zbývající jednotky evakuovány do Belgie.
↑KAUFMANN, J. E.; KAUFMANN, H. W. Hitler's Blitzkrieg Campaigns: The Invasion And Defense Of Western Europe, 1939-1940. [s.l.]: Da Capo Press, 2 October 2007. Dostupné online. ISBN9780306816918. S. 191.Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
GOOSSENS, Allert M.A. War over Holland - May 1940: The Dutch struggle [online]. Stichting Kennispunt Mei 1940, rev. 2016-02-07 [cit. 2016-03-16]. Dostupné online. (anglicky)